Presentations
7. 6. 2021

‘Odpad a člověk v různých režimech hodnoty’ paper at Biograf 2021 conference

Barbora presented a paper at the annual Biograf conference on 4-6 June 2021, Kněžice.

Odpad a člověk v různých režimech hodnoty

Barbora Stehlíková

Recyklace elektroodpadu v České republice probíhá zhruba z jedné třetiny ve firmách, kde většinu zaměstnanců představují lidé se zdravotním postižením. Snaha začlenit ohrožené lidi na trh práce je vysvětlována tak, že manuální zpracování elektrických a elektronických zařízení by jinak nebylo možné. Náklady na recyklaci by totiž převýšily zisky z odběru spotřebičů a prodeje surovin. Na rozdíl od automatizovaného zpracování drtiči a tříděním na linkách je mechanická demontáž finančně nákladnější. Výsledné materiály jsou však v lepší kvalitě. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením, získávají firmy od státu finance na podporu chráněných pracovních míst. Finanční podpora má kompenzovat sníženou pracovní výkonnost těchto zaměstnanců. Lidé s postižením se tak objevují na místě, kam se odváží nefunkční pozůstatky každodenního provozu většiny domácností a firem.  

Recyklace je spojena s představou cykličnosti a znovunabýváním hodnoty. Hodnota není něco jasně definovaného, ale projevuje se v různých cyklech „směny, vystavení a uschování“ (Myers 2001, 12).  I odpad takto cirkuluje v různých režimech hodnoty (Appadurai 1986). Elektroodpad představuje nejen věc, které je třeba se zbavit, ale stává se v některých případech komoditou s pozitivní tržní hodnotou. Navíc ceny jednotlivých vytříděných materiálů zaznamenávají výkyvy v čase, což následně určuje „ekologičnost“ jejich zpracování.

Postižení je kritickými disability studies konceptualizováno ne jako kategorie daná individuálním tělem, ale jako utvářená společenským souborem představ a vymezená vůči „normálnímu“ tělu. Postižení je tak označení, které pokrývá širokou škálu heterogenních těl. Tato těla jsou chápána jako narušitelé řádu. Pozice lidí s postižením, stejně jako elektroodpadu se zdá být „indeterminate“ (Alexander and Sanchez 2019). Oba se pohybují mezi různými režimy hodnot, které jsou mimo jiné ovlivňovány společenskou a ekologickou odpovědností, stejně jako ekonomickými zájmy.

Na základě etnografického výzkumu ve firmě zpracovávající elektroodpad, se zaměřuji na vztah tělesnosti člověka a materiality odpadu. Zajímá mě, jakými režimy hodnot tyto dva subjekty procházejí a do jaké míry jsou jejich trajektorie provázané. V rámci příspěvku bych ráda nahlédla na odpad perspektivou kritických disability studies a zaměřila se na to, jak je zacházení s odpadem vzájemně provázané s rolí člověka ve společnosti. 

Příspěvek může vést k diskuzi nad následujícími otázkami: Jak může chápání toho, co je postižení, souviset s tím, co je chápáno jako odpad? Jak je nazírána hodnota člověka v rámci kapitalistické společnosti a ve vztahu k čemu je vyjednávána?